Žurnál

Hotel Devín: Pán Štreit, je nám veľkou cťou, že sa vraciate do nášho hotela. Prosím porozprávajte nám tento váš-náš hotelový príbeh.

Jindřich Štreit: Já bydlím v takové malé vesničce, na Severní Moravě, jmenuje se Sovinec. Je to vesnička, která má 15 obyvatel, ale je v nádherné krajině. Rozprostírá se v začínajícím Nízkém Jeseníku, leží v takovém jakoby kráteru a kolem něj jsou kopce. A v tom kráteru je ještě výběžek, na kterém stojí krásný středověký hrad. Hrad má dlouhou historií, která sahá do 12. století, ale bohužel ho v roce 1945 po průchode frontou Rusové spálili. Byl tam totiž francouzský zajatecký tábor.

A viď pochází z této vesničky, tak se stala velmi slavnou flétnistkou. Už 16 let žije v Portugalsku, učí na vysoké škole a koncertuje po celém světě. Včera mi psala, že odevzdala všechny materiály k docentuře, což je takový moment, který je velký pro život. A to, že se to stalo zrovna v Hotelu Devín, kdy mi psala, to je pro mě velký.

Při každé návštěvě Bratislavy se tam zastavím a pozdravím přátele. To propojení města, řeky a intelektuální galerie staví Hotel Devín do takové krásné souvislosti se vším co tady mohu v Bratislavě poznat a prožít. Hotel je velmi příjemný, je doslova radost tady bydlet a strávit několik nocí, takže je to pro mne vždycky takový velký svátek. Je potěšením přijít na snídani, a dovolit si všechno co nabízí. Mě se líbí taky to, že je to hotel s tradicí. Architektura i výzdoba je v klasicistním stylu, taková hotelová klasika. Já jsem po sametové revoluci měl možnost hodně cestovat kvůli fotografickým výstavám, poznal jsem množství hotelů od Japonska pres Čínu, všechny evropské země až po Brazílií. Ale Hotel Devín kraluje všem těmto hotelům.